17 / 100
15
mezi projekčním týmem a zástupci investo-
ra, které mohou poznačit celý proces návrhu.
Nejefektivnější a nejlevnější je optimalizace na
začátku ve fázi zadání (u větších staveb) a urči-
tě pak studie či ideového konceptu, kdy se tzv.
láme chléb. V dalších fázích dochází většinou
jen ke zpřesňování nastaveného směřování stav-
by se stále menší možností ovlivnit výsledek.
Je zřejmé, že projekt pasivního domu nebo
NZEB bude dražší než projekt běžné stavby,
zejména kvůli potřebné detailnosti projektové
dokumentace, případně posouzení různých
variant přístupu. Cena projektových prací se
může s přibývajícími zkušenostmi s energetic-
ky úspornými stavbami v budoucnu snižovat,
protože architekti a projektanti už budou mít
vytvořen repertoár řešení.
Hlavní body a podpůrné mechanizmy
pro optimalizaci procesu návrhu jsou:
– kvalifikované zadání/příkazy,
– architektonická soutěž,
– integrované plánování,
– technický dozor investora / expertní
oponentský tým.
KVALIFIKOVANÉ ZADÁNÍ
Ukazuje se, že zásadní vliv na výsledek pro-
jektu má zadání investora (tzv. příkazy) a jeho
odborná součinnost na návrhu. Zejména u vět-
ších staveb jsou kvalitní požadavky investora
s úplnou specifikací naprosto esenciální vstup-
ní informací pro projekční činnost. Nemá-li
architekt/projektant jasné zadání, vyžaduje si
to často větší počet pokusů, aby byl investor
s návrhem spokojen. V týmu připravujícím
zadání by neměl chybět energetický specialista.
Pomocnou ruku při tvorbě zadání je zapojení
odborníka na facility management – tedy řízení
procesů provozu a údržby staveb, který může
definovat požadavky na životnost částí stavby,
materiály a údržbu stavby.
U větších zakázek je vhodnost zadání posoudit
formou studie proveditelnosti, kde by měl být
také zapojen energetický specialista, aby vyhod-
notil, jaké mohou být reálné provozní náklady,
náklady na údržbu apod. Nejzazší zapojení
energetika (zejména u menších staveb) se před-
pokládá ve studii.
ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ – VÝBĚR
PROJEKTU
Kvalitní zadání, potažmo studie proveditelnos-
ti, může být základem pro provedení architek-
tonické soutěže nebo soutěže o návrh. Jedná se
o stěžejní prostředek investora, jak vyloučit chy-
by a najít bezpečně cestu k optimálnímu řešení
hned na začátku. Kvalitně zpracovanými sou-
těžními požadavky lze dosáhnout vyváženosti
všech požadavků jako hospodárnost, použití
konkrétních materiálů, životnost v protikladu
s výběrovými řízeními zaměřenými na nejnižší
cenu. Podle zákona o veřejných zakázkách lze
projektanta získat vícero způsoby, ale nejvhod-
nější je zadat zakázku v jednacím řízení bez
uveřejnění, kterému předchází soutěž o návrh
(architektonická soutěž). Vítězi architektonické
soutěže, tedy budoucímu projektantovi, může
investor bez problémů zadat zpracování všech
fází projektu.
Na rozdíl od jiných typů zadání veřejné zakáz-
ky (např. obchodních soutěží) architektonická
soutěž přináší dostatečně včas právě konkrétní
návrh řešení stavby. Pro investora totiž není zá-
rukou získání dobrého návrhu ani nízká cena
za jeho zpracování, ani seznam předchozích
realizací uchazeče o zakázku, jeho životopis či
finanční obrat, jak tomu bývá u jiných typů za-
dání. Ale je pro něj naprosto zásadní seznámit
se s estetickým, dispozičním, funkčním a kon-
strukčním řešením požadované stavby, do níž
hodlá investovat nemalé peníze. Investor má tu-
díž možnost vybírat při vypsání architektonické
soutěže podle poměru ceny a komplexní kvality
návrhu stavby.
Výběr nejoptimálnějšího návrhu provádí spolu
s vyhlašovatelem odborná porota, jejíž činnost
je zákonem podrobně upravena tak, aby roz-
hodování bylo transparentní, nepodjaté a ne-
stranné, avšak aby současně poskytovala vyhla-
šovateli nejvyšší možný odborný servis. Každý
významnější záměr je zpravidla sledován médii
a veřejností. Uspořádání soutěže vyloučí možné
spekulace o zaujatosti a korupci. Soutěž o ná-
vrh je natolik profesionální postup, že je běž-
ně používána k propagaci správného způsobu
správy a hospodaření obce. Vyhlášení soutěže
přispívá k medializaci obce jako celku a zlep-
šuje obraz sídla v regionálním i celonárodním
měřítku. Uspořádání soutěže navíc vede vyhla-
šovatele k podstatně hlubšímu zamyšlení nad
záměrem, než když by od počátku přenesl od-
povědnost na konkrétního projektanta.
Klíčové pro korektní a úspěšnou soutěž o ná-
vrh je odborná komise, kde by kromě zkuše-
ných architektů neměl chybět expert na ener-
getickou efektivnost staveb, zkušený rozpočtář
a odborník z oboru facility management.
Vyhlašování soutěže o návrh má přesně daná
pravidla a je potřeba počítat s náklady asi ve
výši 0,6–1 % díla na honoráře členů komise
a ceny za soutěžní návrhy. Za tuto cenu však už
často dostává investor projekt ve fázi ideového
konceptu až studie a tyto náklady se výběrem
nejkvalitnějšího návrhu po všech stránkách
bezpečně vrátí.
TECHNICKÝ DOZOR STAVEBNÍKA /
INVESTORA (TDS/TDI) / EXPERTNÍ
OPONENTSKÝ TÝM
Ze zákona je povinností investora u veřejných
zakázek zabezpečit technický dozor, nicméně
je klíčové, aby byl přítomen u projektu již ve
fázi zadání. Uvedené právně částečně ošetřuje
i nový občanský zákoník, který zavádí společ-
nou odpovědnost za vady stavby zhotovitele,
zpracovatele projektové dokumentace a osoby
vykonávající kontrolní činnost zvolené investo-
rem. Z toho vychází, aby i investor/stavebník
sám nebo zastoupený TDS byl odborně rov-
nocenným partnerem projektantovi a zhotovi-
teli. Obdobně jako technický dozor stavebníka
může vystupovat expertní poradce nebo opo-
nentský tým, který se podílí na optimalizaci ře-
šení nebo může být přizvaný TDS. TDS nesmí
být architektem/projektantem téhož projektu,
což by byl střet zájmů, a měl by být nezávislý od
projektanta i dodavatele stavby.
ZÁVĚR
Ještě stále si mnozí investoři a bohužel i neznalí
projektanti myslí, že vysoké hospodárnosti jde
nejsnáze dosáhnout použitím výrazně tlustší
izolace, kvalitními okny a rekuperací odpadního
vzduchu. Často se pak stává, že takový rádoby
šetrný (pasivní) dům se zbytečně prodraží, a při-
tom ani zdaleka není tak úsporný, jak by mohl
být. Častou chybou je podcenění, nebo naopak
přecenění vlivu některých jeho částí. K tomu,
aby šetrný dům využíval plně potenciál úspor, je
nezbytná optimalizace – tedy poučené a vyváže-
né zkombinování principů za pomocí vhodného
návrhového software. Nicméně k optimalizaci
projektu by nemělo být přistupováno až v závěru
projekčních prací. Tento proces by měl být běž-
nou součástí celého navrhování již od vytvoření
prvotních studií. U větších staveb by tato opti-
malizace měla být provedena již před zadáním
samotného stavebního záměru, například studií
proveditelnosti. To je i zásadním předpokladem,
aby pasivní dům byl nejen úsporný, ale i výji-
mečně komfortní jak v zimě, tak v létě.
Ing. Juraj Hazucha, Ing. Libor Hrubý
Centrum pasivního domu