Previous Page  16 / 100 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 16 / 100 Next Page
Page Background

14

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

které umožní optimalizaci stavebních nákladů,

nákladů na provoz a údržbu, včetně kontroly

kvality, pak tvoří jen zanedbatelnou část nákla-

dů, a tudíž se jedná o nejefektivnější investici.

V zájmu investorů předpokládajících dlouho-

dobější užívání díla je posouzení hospodárnosti

projektu po dobu celého životního cyklu, a ne

jenom porovnání pořizovacích nákladů a zisku,

jak tomu často bývá u developerských staveb.

Pod hospodárností rozumíme dosažení určité

užitné hodnoty (kvality, funkčnosti, úspornos-

ti, trvalé udržitelnosti) ve vztahu k pořizovacím

nákladům. Přemýšlení v takovém kontextu

může zásadním způsobem ovlivňovat rozhodo-

vání cílových investorů a uživatelů.

Jelikož stavby rozhodně ovlivňují naše životní

prostředí, přenáší se do rozhodovacích kritérií

směr trvale udržitelných budov a to ve formě

sociálních, kulturních nebo environmentálních

aspektů. Efektivně navržené konstrukce tudíž

zahrnují komplex parametrů kromě pořizova-

cích nákladů, jako požadavky na provoz, údrž-

bu, životnost, nutnost a jednoduchost oprav či

výměny po dožití, ale i nízkou zabudovanou

energii, či možnost recyklace po dožití.

DNEŠNÍ NAVRHOVÁNÍ BUDOV

V jednotlivých fázích návrhu dochází k předává-

ní projektu jako hotového řešení k doplnění, bez

možnosti zpětné vazby. Nedostatky se přenáší

a někdy i kumulují, což někdy vyjadřují i ko-

mentáře zúčastněných: „musejí se s tím poprat“

nebo „oni to dořeší“. Jsme pak svědky, že ideový

koncept například nezohledňuje energetickou

náročnost, konstrukční řešení, stavební náklady,

řešení TZB či údržbu stavby. Při zpřesňování

projektové dokumentace již nelze tyto nedo-

statky úplně eliminovat, pouze zmírnit, často

za zvýšených nákladů. Vzhledem k omezené-

mu rozpočtu a časovým možnostem však často

ani tato zpětná vazba není možná, protože by

vyvolala kroky zpět a nutné zapracování změn,

nebo dokonce nutnost změny celého konceptu,

i když by to možná bylo ve výsledku výhodnější.

Naprosto zásadní chyba je u pasivních domů

a NZEB zapojení energetického auditora/spe-

cialisty až ve fázi hotové projektové dokumen-

tace. Nesplní-li objekt požadované parametry

(vyžadované smluvně nebo legislativně), nutné

změny vyvolají další projekční práce a zbyteč-

né navýšení ceny návrhu i díla, nebo snížení

jeho kvality. Ve výsledku pak může pokulhávat

funkčnost řešení, cenová efektivnost nebo pro-

vozní náklady.

Nejčastější důsledky tradičního navrhování:

– koncepční nedostatky / nevyváženost řešení,

– cenová nehospodárnost (pořízení, provoz,

údržba, demolice),

– větší chybovost projektů,

– časová náročnost.

Zásadním nedostatkem takového procesu je

zde míra domluvy a zapojení účastníků již ve

fázi studie.

JAK NA OPTIMALIZOVANÝ PROCES

NÁVRHU

Hlavní změnou celého procesu navrhování je

přesun velké části optimalizace z pozdějších fází

projektu na začátek. Klíčové je tudíž zaintere-

sování všech profesí a investora (případně jím

zvolenou osobu nebo tým) již v prvopočátku

vzniku konceptu, a následná spolutvorba pro-

jektu neboli tzv. integrované plánování. Jedná se

o odbornou diskusi celého týmu - projektantů

i oponentů, nad vhodným konceptem řešení,

mnohdy s využitím výpočtového software pro

vytvoření variant řešení s vyhodnocením efek-

tivity. Jednoznačnou výhodou je cenová efekti-

vita, kde není nutné pro dosažení optimálního

řešení předělávat části projektu nebo dokonce

měnit celý koncept.

Problémem je, začne-li se vést tato diskuze poz-

dě, již po provedení určitých prací, například

po odsouhlasené studii nebo během tvorby pro-

jektu pro stavební povolení. Zde je změna těžší

nebo nákladnější a vytváří se tím třecí plochy

Procentuální vyjádření nákladů životního cyklu stavebních objektů. Jedná se o graf pro běžnou

výstavbu. U energeticky velmi úsporných staveb bude procentuální zastoupení mírně rozdílné –

předpokládá se významné snížení nákladů na provoz, tudíž bude stoupat podíl zbylých nákladů

(zdroj: Kuda, F., Beránková, E.: Facility management v kostce pro profesionály i laiky)

Tradiční proces tvorby návrhu stavby (nutno konstatovat, že ještě stále často používaný)

není již pro NZEB a pasivní domy vyhovující

Možnost ovlivnění nákladů stavby. Zdroj Centrum pasivního domu

Zadání

investora

Investor / uživatel

Architekt

Projektant

˗

stavební část

Projektant

TZB, PBŘ...

Energetický auditor /

specialista

Ideový

koncept/

studie

Projektová

dokumentace -

stavební část

Profese TZB

a ostatní

profese

Energetické

hodnocení -

PENB

náklady

na likvidaci

6 %

náklady na výstavbu

13 %

náklady na údržbu

a opravy

24 %

náklady na provoz

50 %

cena pozemku

náklady na výstavbu

náklady na projektové práce

náklady na údržbu a opravy

cena

pozemku

6 %

náklady na

projektové

práce

1 %