114 / 156
V I Z E
rám
Podstatu rámování výstižně vyjádřil Vincent van
Gogh, když řekl: „Obraz bez rámu je jako duše
bez těla.“ Zloděj, který před osmi lety v muzeu
Mahmúda Chalíla v Káhiře vyřízl a vyňal z rámu
plátno Vlčí máky – jedno z nejslavnějších van
Goghových děl, nejspíš netušil, jaký význam
rámu nizozemský malíř dával.
D
řevo je s obrazem spjato velmi dlouho.
„Nejstarším známým a dochovaným
dílem jsou portréty významných osob-
ností z řecké Pitsy malované na dřevěné desky
(6. století př. n. l.),“ říká Filip Coppens z Egyp-
tologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze.
„Relativně mladé (1. st. n. l.) jsou pak pohřební
desky integrované do sarkofágu mumií z egypt-
ského Fayumu. Pro tato dřevěná ‚plátna‘ se po-
užívalo různé „středomořské“ dřevo jako třeba
cedr nebo cypřiš. Na tenký dřevěný panel byla
nanesena vrstva temperové barvy nebo vos-
ku a následně aplikovány minerální pigmenty
různých barev.“ Kdy se ale z dřevěné desky
„vyloupl“ první rám se přesně neví.
Rámování vzniklo jako řemeslný prvek
podporující stavbu dřevěné malované des-
ky. Tomu ale předcházelo přiznání důležitosti
soustředění se lidského konání na prostředek
světa. Pevný rámec inspiroval každý prostý
úděl života a smrti.
„Středověké rámy nehrají roli ohraničení ilu-
zivního obrazu od okolní skutečnosti, jak je to
vlastní novověkým obrazům, ale jsou bytostně
spojeny se samotným obrazem, tvořícím tak je-
den nedílný celek,“ říká Adam Pokorný z Národní
galerie. „Například na obrazech Mistra Theodo-
rika malba i pozadí s pastigliemi přechází na ob-
razový rám, nebo řada mariánských milostných
obrazů je na rámech doprovázena malovanými
figurami světců. Na rámech se někdy nachází ot-
vor pro uložení ostatku, obraz tak zastává funkci
relikviáře. Většina středověkých obrazů je malo-
vána na dřevěné desce, která je volně vložena
do drážky obvodového rámu. Obrazový rám tak
plní taktéž konstrukční funkci zamezující zborce-
ní dřevěné podložky.“
K rámování se používalo dřevo s menší hus-
totou jako je smrk, borovice a topol, předpo-
kládalo se však, že dřevo bude pozlacené, re-
spektive používalo se tam, kde ve finále nemělo
být vidět. Lípa byla ideální pro zhotovení celého
Připravil
Pavel Koziol a Dana Jakoubková
■
Foto
Dana Jakoubková
Zakázkový
list pro akad.
Malíře Jana
Zrzavého
z roku 1932
Pří běh dřeva
{
7.
}
ztracený