5
|
2018
&
ProVobis
93
K
Stále platí, že naše stavebnictví je poněkud konzervativní a že stavebník slyší hlavně na cenu.
Trend šetrného stavění, který je v zahraniční už běžný, prorůstá do českého povědomí pomalu.
Lidé si ale stále více uvědomují problematiku udržitelnosti a zajímají se o to, jaké dopady bude mít
na kvalitu jejich života. I když existuje řada názorů na to, co je zelené, ekologické či udržitelné, co
se bydlení týká, jde z velké míry o šetrnost energetickou. Na co je nutné se z hlediska budoucí
udržitelnosti zaměřit? Jak ovlivní šetrnost prodejní ceny domů a je na tento trend stavební trh
připraven? „Nebude to snadné,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.
podstatnou roli. Jak jsem uvedl, v budovách
trávíme většinu svého času. Proto také začí-
ná toto téma nabývat na důležitosti. Například
Česká rada pro šetrné budovy, jeden z našich
zakládajících partnerů, nyní investuje mnoho
času a energie do projektu Zdravá škola, kte-
rý apeluje na vyšší kvalitu vnitřního prostředí
v českých školách. Průběžná měření v těchto
institucích totiž ukazují, že podmínky, v nichž
se učí děti, mnohdy nevyhovují hygienickým
normám. To se týká zejména vysoké koncen-
trace CO
2
, nevyhovujícího osvětlení a nad-
měrného hluku. Je také potřeba si uvědomit,
že v kancelářských budovách představují ná-
klady na pracovníky o řád větší položku, než
náklady za energie. I mírné zvýšení produkti-
vity práce se tak projeví v poměrně velkém
ekonomickém přínosu.
■
Stavebníky bude v té souvislosti
jistě zajímat, zda představuje šetrné
stavění i vícenáklady, tedy vyšší
investici? Případně zda finanční
úspory díky nižší spotřebě energie
převýší případné vícenáklady na
projekt a stavbu takového domu?
U takzvaných budov s téměř nulovou spotře-
bou, kterou budou muset naplňovat od roku
2020 i rodinné domy, by neměly být finanční
vícenáklady zásadní. Podle vyjádření kvalit-
ně stavějících firem, výstavba podle nových
standardů nemusí být finančně nákladnější,
■
Když se řekne šetrné stavebnictví,
udržitelná výstavba, co si pod tím
představit?
Lidé tráví devadesát procent svého času v bu-
dovách a ty spotřebují 35–40 procent veške-
ré energie. To jsou dvě čísla, ze kterých vše
logicky vyplývá. Prvotní snahou je snížit spo-
třebu energie na provoz budov a tím i dopady
na životní prostředí. U energeticky úsporných
budov pak nabývá na důležitosti i takzvaná za-
budovaná energie, která je potřebná na výrobu
a montáž stavebních materiálů a technologií.
Je také potřeba minimalizovat odpady, které
stavebnictví vyprodukuje. Zadržování a využití
dešťové vody a systémy hospodaření s šedou
vodou jsou dalším krokem.
Vedle toho jsou šetrné budovy i příjemné pro
své uživatele a okolí. Kvalita vnitřního prostře-
dí, které se nepřehřívá a má dostatečný pří-
vod čerstvého vzduchu je to, co člověk pozná
hned. Zelené střechy a fasády ovlivňují mikro-
klima v budově, ale také v jejím okolí. Budova
rovněž musí být zasazena do kontextu urbán-
ního prostoru a umožňovat uživatelům, aby se
k ní dopravili šetrně.
■
Přínosy šetrných domů mají tedy
vliv na zdraví, kognitivní a sociální
komfort nebo produktivitu svých
obyvatel?
Vliv vnitřního prostředí na naše zdraví, psy-
chickou pohodu i produktivitu hraje velmi
Připravila
Dana Jakoubková
Petr Holub (1976)
Bakalářské studium na PřF MU
– Odborná fyzika (1999)
Bakalářská práce:
Zjednodušený energetický
audit školní budovy
Magisterské studium
na FSS – Humanitní
environmentalistika (2007)
Magisterská diplomová práce:
Obnovitelné zdroje energie,
decentralizace společnosti
a komunitní život
Vedoucí programu Energie
v Hnutí Duha (2003–2007)
Poradce ministrů a ředitel
odboru udržitelné energetiky
na MŽV (2008–2010)
Konzultant v oblasti
energetiky a životního
prostředí, mj. v SEVEn
(2006–2007, 2010–2012)
Ředitel aliance oborových
asociací Šance pro budovy
(2010–dosud)