94
I nt e r i é r
Dřív to nebyla žádná věda. Doma jsme měli staré dobré žárovky, které hřály na dotek
i na duši svým žlutým útulným světlem. V kanceláři nás zase vítaly chladné zářivky. Sice
si někteří z nás mohli připadat jako na pitevně, faktem ale je, že světlo se blížilo tomu
dennímu a na tělo mělo podobný vliv. Dnes se koupeme ve svitu obrazovek a svítíme si
barevným koktejlem různých zdrojů. Přiznejme si, kdo z nás ví, co je teplota chromatičnosti
nebo plnospektrální zdroj světla – tolik zásadní faktory pro přirozený rytmus těla?
Připravila
Dagmar Česká
P
roč se vůbec zaobírat parametry sví-
tidel, nestačí, že se nám prostě líbí,
a když potřebujeme, máme doma
dostatek světla pro naše každodenní kra-
tochvíle? Ano stačí, pokud vás nezajímají
vlivy světla na lidský organismus a potaž-
mo na náš život.
V člověku fungují takzvané cirkadiánní
rytmy, které řídí, kdy je bdělý a kdy spí.
Jsou řízeny právě světlem a teplotou chro-
matičnosti. Studená chromatičnost má
nízkou vlnovou délku. Takové světlo nám
snadno pronikne do očí a do těla, násled-
ně se vyplaví hormon serotonin a my jsme
díky tomu bdělí. Teplé světlo má naopak
delší vlnovou délku, hůř se dostává do
těla, spouští vylučování melatoninu a po-
v přirozeném rytmu
máhá nám usnout. Asi nemusíme dodávat,
jak důležité pro naše zdraví je ctít tyto
rytmy a umožnit tělu, aby si mohlo načer-
pat kvality obou pólů.
Život uvnitř způsobil chaos
Venku tento mechanismus funguje
zcela přirozeně. Východ i západ slunce
generují teplé světlo, zatímco jasné pole-
dní slunce je z hlediska tepelné chroma-
tičnosti studené. Jenže my jsme převážně
uvnitř, odkázaní na umělé osvětlení. Done-
dávna i to umělé fungovalo správně. Doma
jsme měli žárovky a v kancelářích, nemoc-
nicích, továrnách a dalších veřejných mís-
tech byly studené zářivky. S LED techno-
logiemi však nepozorovaně vznikl chaos.
Stejně jako světlo ve dne, je důležitá tma v noci.
Tedy absolutní tma bez světelného smogu.