22 / 28
ROZHOVOR
Dnes je využívání starých materiálů, které již neplní svou funkci, považováno za konání
ekologické a šetrné k přírodě. Nepodléhejme však dojmu, že v dřívějších dobách,
kdy ekologie nebyla zaklínadlem, a slovo recyklace běžné slovníky neznaly, se lidé
nechovali hospodárně. Naopak, příroda byla přece hlavním zdrojem obživy, v souladu
se zdravým rozumem tedy využívali vše, co ještě mohlo sloužit. Spořili tak peníze,
suroviny, a jako bonus získali dobrý pocit z vlastnoruční práce a prodloužení životnosti
předmětů, k nimž třeba měli také citový vztah. Marek Šiba spojil svůj život se starým
dřevem, které vyhledává, vykupuje a dále zpracovává.
Připravila
Dana D. Daňková •
Foto
Luxwood
Starému
dřevu
nová
tvář
J
ak se to tak stane, že člověk
propadne kouzlu starého
dřeva?
Asi to mám v sobě, vyrůstal jsem
v malé hornaté vesničce na východním
Slovensku, kde převládaly stavby ze dře-
va (roubenky, stodoly …), prostě všude
staré dřevo. Když jsem začal v roce 2003
stavět dům tady v Čechách, kam mě při-
vedla láska, ozvaly se ve mně vzpomínky
z dětství – na toho malého kluka z hor,
na ty krásné dřevostavby, co jsem měl
rád. Proto jsem se tím pro mě krásným,
nenapodobitelným materiálem obklopil
i v mém novém domově. Stropy jsou
z robustních trámů s prkenným záklo-
pem, nábytek ze starých fošen a prken…
A následně jsem se rozhodl staré dřevo
vyhledávat a vrátit ho do života. Zpočát-
ku jsem objížděl vesnice a města, abych
se dostal do povědomí, a dnes, když se
někde něco bourá, třeba stodoly a kon-
strukce ze starých stavení, už lidé sami
volají. Pocházím z východního Slovenska,
takže mé dřevo má z 80 procent původ
na Slovensku.
●
Je takového dřeva dost a najde
každý kus své využití?
Většina lidí využívá jenom nové stavební
materiály a mají pocit, že ten starý mate
60