DŘEVO&stavby 3/2018

2018

ProVobis

Byť dům vychází z klasického venkov-

ského tvarosloví, je více alegorický

než archetypální. Kombinace perfekt-

ně nedokonalé vnější a zcela jinak

zjednodušené vnitřní krásy skrývá to-

tiž potenciál, jehož rozsah lze pouze

tušit. Je to obraz plný tajemné, bohaté

předtuchy, jak asi bude tenhle domov

vypadat v kontextu velké, staré za-

hrady – bývalého ovocného sadu za

rok, za pět či za dvacet let, jak bude

v čase působit na obyvatele i jak jej

budou vnímat.

Podle mého soudu k něčemu tak ne-

jistému, otevřenému je třeba notné

dávky odvahy a sebepoznání, přičemž

se patrně nevyhneme setkání s vlast-

ním stínem. Když jsem plánovala vlast-

ní domek, neustále jsem se potýkala

s pochybnostmi a mohu potvrdit, že

„stín“ je trýznivě těsná štěrbina v my-

sli, která vám nedá nic zadarmo. Když

jsem se jí, sice hodně sedřená, ale

protáhla, byla jsem šokována rozsáh-

lým prostorem ke spočinutí mysli, kte-

rý se přede mnou rozprostřel. Krajina

„sympatiku“, kde se všechno prolnulo

a člověk s tím splynul, mi ukázala onu

bezprostřední sounáležitost se svě-

tem kolem, bez kterého si domov už

neumím představit.

Takovéto domy vyžadují jiný přístup.

Nejsou to jen šablony přenesené

z papíru na pozemek. Pro svět, kte-

rý sleduje dokonalost často na úkor

zdraví, blahobytu a dokonce i vztahů,

je koncept otevřené jednoduchosti

a přirozenosti dozajista balzámem.

Nordic styl a Wabi-sabi

Není těžké pochopit, proč je sever-

ský styl tak oblíbený. Kromě čistých

linií, elegantního designu a celkově

vzdušného dojmu však existuje je-

den klíčový rozdíl mezi severským

a jinými minimalistickými interiéry. Je

to pohodlí. Zatímco mnoho interié-

rů může vypadat trochu přísně nebo

chladně, skandinávské prostory jsou

teplé a útulné, a to i přes značné za-

stoupení světlých odstínů a hladkých

povrchů. A právě uklidňující přízvuk

severu je klíčem k příjemnému interié-

ru tohoto domu.

Barevná kompozice je velmi minima-

listická. Zvenčí je dům černý a uvnitř

převážně bílý. Barevnost a design

vytvářejí hlavně detaily a nábytek,

pohodu a útulno pak krb na dřevo

a množství polštářů, dek a svíček

v lampionech.

„Propojení interiéru s exteriérem velký-

mi okny a terasami je hlavním motivem

našeho konceptu rodinného domu,

který se stává Domovem,“ uvádí autor

návrhu architekt Michal Kunc. „Stavba

stojí na výjimečném místě – uprostřed

zeleně, kde bylo možné dům perfektně

propojit se zahradou. Je do ní zakom-

ponován tak, aby ji minimálně zatížil

a časem se stal její nedílnou součás-

tí. Při navrhování jsme hodně mysleli

na japonskou filozofii wabi-sabi, krásu

v nedokonalosti. Počítáme s tím, že

černá fasáda časem dostane patinu,

oprší, dřevěné terasy zestříbří, doros-

te tráva a luční kytky, vše se nádherně

propojí a splyne do jednoho organic-

kého celku, dům, místo… i lidé.“

Étos wabi-sabi zjednodušeně zname-

ná naučit se milovat nedokonalost ži-

vota ve všech jeho podobách, přijímat

přirozený cyklus růstu, rozkladu a smr-

ti. Je založen na hlubokém spojení se

zemí a na autenticitě ve všech aspek-

tech života. Není ani tak o vzhledu jako

o filozofii, která nabízí cestu k domo-

vu jako svatyni, jednoduchému místu

zbavenému nadbytku věcí a rušivého

rozptýlení. Wabi-sabi je objektiv, který

oceňuje fenomén času a promítá jej

do života obyvatel domu. To a nejen to

bylo důvodem, že tento dům získal už

mnohá ocenění.

Fištrón:

Kompozičně jde o dvě

budovy se stejným sklonem

střechy a rozdílnou výškou, lehce

od sebe uskočené a spojené

proskleným krčkem

S čím jste se nejvíce potrápil?

S velikostí prosklených ploch v návaznosti

na střešní subtilní plášť. Dalším atypem byla

betonová pohledová podlaha, která musela

být provedena ještě před vnitřními skladbami

interiérových stěn, příček a podhledů.

Technologicky musel být volen jiný sled

prací, zejména kvůli požadavku na propojení

stěn a podlah bez soklů, soklových lišt

a jiných nevzhledných připojovacích spár.

Nejdříve se dělala finální podlaha a pak až

záklopy ostatních ploch.