126 / 164
124
s t avba
Můžeme u větrání s rekuperací
regulovat teplotu přiváděného
vzduchu?
Systém řízeného větrání s rekuperací
tepla je dimenzován pro distribuci
čerstvého vzduchu do obytných
místností a odsávání vzduchu
z místností odvětrávaných jako
je koupelna, kuchyně a toaleta,
v množství potřebném pro „hygienu“
vzduchu. Toto množství není tak
velké, aby výrazněji měnilo tepelné
parametry v jednotlivých místnostech
dané v topném období topnými
a v letním období chladicími
systémy. Pro patřičnou tepelnou
pohodu je tedy třeba tyto systémy
regulovat. U systému větrání
regulujeme pouze intenzitu výměny
vzduchu. Nicméně pomocí bypassu
či dalších volitelných zařízení lze
rovněž ovlivňovat i teplotu vzduchu,
který přivádíme do interiéru. Nelze
však hovořit o vytápění ve smyslu
stoprocentního vyrovnávání tepelné
ztráty objektu. Jedná se pouze
o optimalizaci tepelného komfortu
přiváděného vzduchu.
Pokud není topná sezona, pracuje
systém v nějakém úsporném
módu, lze ho i vypnout?
Větrací jednotku lze mimo topnou
sezonu přepnout na minimální
provozní výkon, který nám zajistí,
že při minimální spotřebě energie
několika málo wattů máme potrubní
systém trvale provětrávaný a suchý,
bez nebezpečí kondenzace vlhkosti
a tvorby mikroorganismů. Zcela
vypnout větrací jednotku bych tedy
nedoporučoval.
Ze zkušenosti je známo, že
při použití větrání s rekuperací
dochází ke snížení vlhkosti
v interiéru do nežádoucích hodnot.
Lze vlhkost přiváděného vzduchu
optimalizovat?
Ano, relativní vlhkost vzduchu
v interiéru lze se systémem řízeného
větrání optimalizovat. Pro tento
účel jsou dodávány větrací jednotky
s takzvaným entalpickým výměníkem
tepla, který, zjednodušeně řečeno,
v rámci výměny vzduchu předává do
interiéru nejen teplo, ale také vlhkost.
Aby redukce vlhkosti vzduchu
nebyla nepřiměřená, je třeba správně
nastavit parametry výměny vzduchu
a také například zajistit dostatečné
zdroje vlhkosti v interiéru (zalévané
pokojové rostliny, vlhkost z koupelny
či kuchyně).
Energetickou spotřebu tato
možnost nezatíží?
V případě použití větrací jednotky
s entalpickým výměníkem
nedochází k další spotřebě energie.
Entalpický výměník tepla pracuje
zcela jednoduše na bázi fyzikálních
procesů. Nejedná se zde o žádné další
přídavné technologie.
Nebude se rekuperace „hádat“
s kuchyňskou digestoří?
Správně navržený systém řeší dobře
i odsávání z kuchyně. Nad varný
bod je však třeba osadit běžnou
recirkulační digestoř. Ta zajistí, že
do sacích armatur systému větrání
neproniknou tukové částice, které
vznikají například při smažení. Tuky
budou zachyceny filtrem digestoře.
Tepelná energie, pachy a vodní pára
jsou odsávány a využity k rekuperaci
– je tak zajištěno rovnotlaké větrání
i při vaření s odsáváním a zároveň
i využití odpadní tepelné energie
z vaření pro ohřev přiváděného
venkovního vzduchu. Při samotném
vaření se systém přepne do
odsávacího režimu sepnutím tlačítka
(externího signálu) u varného bodu.
Lze rekuperaci využít i opačně, ke
chlazení domu?
Ano, je to možné, máme-li
potřebný zdroj „chladu“, jakým
je třeba zemní kapalinový
výměník tepla, lze pak vzduch
přiváděný do interiéru přiměřeně
temperovat. V případě výměníku
tepla ve větrací jednotce je
pak možné zabránit ohřívání
vzduchu v horkých dnech
takzvaným tepelným obtokem
nebo také bypassem, při kterém
se venkovní chladnější vzduch
„nepotkává“ s teplejším vzduchem
z odvětrávaných místností a do
interiéru je přiváděn vzduch bez
této nadbytečné tepelné energie.
Jakým způsobem je zajištěno
získání kvalitního vzduchu,
pokud bydlím v oblasti s vysokou
smogovou expozicí či mám třeba
alergii na pyly?
Větrací jednotka by měla být
standardně vybavena účinnými filtry
třídy G4 a F7, které dokážou zachytit
prachové částice i pyly. Systém lze
dovybavit i dalšími dodatečnými
filtry, které dokážou zachytit pachy
(aktivní uhlík).
Kolik procent nákladů na vytápění
lze zhruba ušetřit se systémem
rekuperace?
Celková tepelná ztráta objektu se
skládá ze tří částí: tepelné ztráta
prostupem, infiltrací a větráním.
U každého domu (i uživatele) může
být podíl jednotlivých částí tepelných
ztrát vůči celkové tepelné ztrátě
odlišný, má tedy i různý podíl na
celkových topných nákladech. Je
třeba to posoudit u každého domu
individuálně, na základě konkrétních
parametrů. Lze však říci, že úspora
energie může být až padesát procent
nákladů na vytápění, v pasivních
domech pak i více.
Větrání s rekuperací provází
stigma vysokých nákladů a dlouhé
až těžko dosažitelné návratnosti
investice. Lze nějak dovodit, kdy
se mi systém vyplatí a kdy už ne?
Návratnost investice lze kalkulovat
z hlediska úspory nákladů na
vytápění, v závislosti na účinnosti
zpětného získávání tepla a především
dle zvoleného systému vytápění.
U novostaveb, které směřují
k nízkoenergetickému či pasivnímu
standardu, může být tato úspora
výrazná. Především je ale třeba
zohledňovat fakt, že systém řízeného
větrání s rekuperací tepla přináší
příjemné a zdravé vnitřní klima bez
rizika vzniku plísní, šíření prachu,
pylů a jiných nečistot.
otázky pro
odborníka
Ing. Jiří Štekr
Zehnder Group Czech
Republic s.r.o.
Intuitivní display
ovládání systému
zobrazuje veškeré
provozní údaje
včetně spotřeby
energie v reálném
čase a upozorňuje
i na výměnu filtrů.
Sofistikované systémy
lze integrovat do
řízení budovy i ovládat
dálkově přes mobil
či počítač