3 / 100
1
Obec Držkovou vsa-
zenou do půvabné
přírody Hostýnských
vrchů
nalezneme
v nejsevernějším cípu
zlínského okresu. Žije
v ní přes 360 obyva-
tel. Okolní kopce a rozsáhlé lesy vtiskly této va-
lašské dědince nezaměnitelný kolorit. Chalupy
a chaloupky kolem držkovského potoka v hlu-
bokém údolí, četné pasekářské samoty, chudá
políčka – toť kraj, kde „končí chleba a začíná
kameň“. Takhle to platilo alespoň v minulosti,
kdy zdejší lid živil především les a dřevo z něj.
V písemných pramenech je Držková prvně
zmiňována v roce 1391, svůj název obec zís-
kala zřejmě od svého zakladatele Držislava.
Od svého vzniku obec přináležela lukovské-
mu panství, jehož poslední majitelé, hrabata
z rodu Seilernů, založili dokonce v polovině
19 st. oboru a vystavěli dřevěný zámeček, který
ovšem záhy vyhořel. V roce 1890 byla vystavě-
na v Držkové škola, která se stala na dlouhá léta
centrem osvěty a kultury. Velmi významnými
osobnostmi pro Držkovou pak byli paní řídící
Františka Jančíková – Minaříková a její manžel
a učitel Augustin, kteří společně zanechali drž-
kovjanům unikátní dílo sepsané v roce 1936
s názvem Valašská dědina Držková. Kniha
v minulosti nebyla nikdy vydána. Splatit dluh
autorům a knihu vydat se nám podařilo až
v roce 2015 po dlouhých 79 letech. A abychom
navázali na odkaz paní řídící, je nyní každému
narozenému držkovjánkovi tato kniha s věno-
váním darována.
Skalní útvary v katastru Držkové jsou po vel-
kou část roku vyhledávané horolezci. Převážně
v letních měsících ožívají v obci místní chato-
vé osady, tábořiště skautů a držkovské lesy se
objevují v hledáčku početných hřibařů. Díky
aktivním jednotlivcům a spolkům žije Držková
neobyčejně pestrým kulturním životem.
Osobně ale na jednu z nejvyšších příček
v Držkové řadím Muzeum dřevěného porcu-
lánu. Dřevěný porculán se v minulosti říkalo
dřevěným výrobkům, jejichž výroba tvořila
podstatnou část obživy držkovjanů. Jednalo
se například o šindele, kosiska, hrábě, topo-
ra atd. Velmi významným výrobkem, kterým
byli držkovjané proslaveni, byla výroba dřevě-
ných lopat. Lopaty byly vyráběny z jednoho
kusu dřeva a aby nepraskaly, nesmělo být ze
středu stromu, což značí velkou náročnost na
výběr a rozměry materiálu. Ale zpět k muzeu.
Vybudoval ho Ing. Lubomír Marušák, které-
ho si za tento počin nesmírně vážím. V době,
kdy s budováním svého záměru začal, tedy
v roce 2009, byl ještě studentem a stavbu
budovy muzea (repliky původní koliby) pro-
vedl téměř celou svépomocí, včetně zhruba
1500 ks šindelů, kterými je koliba zastřešena.
V současné době je v muzeu přes 500 exponátů,
které tvoří jak hotové výrobky, tak staré nástro-
je, kterými byly vyráběny, ale i předměty týka-
jící se historie obce Držkové, jako je například
celodřevěná cedule, označující začátek obce za
války, či roh držkovských ponocných. Jsem vel-
mi rád, že se mezi námi najdou lidé, kteří se
snaží zachovat a přiblížit výrobu dřevěného ná-
řadí a náčiní, které je i po desítkách let funkční
a použitelné. Tomu říkám udržitelnost.
Ing. Jan Chudárek
starosta obce Držková
DRŽKOVÁ –
KONEC CHLEBA A ZAČÁTEK
KAMEŇA
EDITORIAL