13
1
|
2018
&
ProVobis
V
V prvním momentu působí dům vzhledem
k místu trochu nepatřičně. Současně s ním
ale člověk hluboce sympatizuje. Zdánli-
vé tření mezi budovou jako cizím prvkem
a místem v krajině se zdá být záměrným,
směřujícím k jinakosti jako bráně mezi
známou – rozuměj viděnou, a neznámou
– rozuměj cítěnou charakteristikou místa.
Technicky vzato lze každému místu vnutit
naši stavební vůli, úkolem architekta je ale
mimo jiné právě to, aby pochopil, co mu
lokální atmosféra – genius loci sděluje,
a v případě potřeby inicioval investora ke
změnám v uvažování. I díky tomu získala
tato stavba ocenění Dům roku 2017 Par-
dubického kraje.
„Když jsem architekta přivedl poprvé na
pozemek, ještě tu nebyla příjezdová cesta,
jen prudký svah, který v minulosti sloužil jako
veřejná sjezdovka,“ vypráví majitel domu.
„Stáli jsme v nejhořejší partii parcely a já mu
povídám, že tady bych chtěl postavit dům.
Chvíli přecházel sem a tam, pak sešel zhruba
do poloviny svahu, a to že prý je to pravé
Orientace:
V reakci na podmínky lokality je dům orientován čelem k východu, čímž je prosklené
fasádě poskytnuta ochrana před poledním a odpoledním sluncem bez nutnosti stínění
Klam:
Klamavě jednoduchý vnější plášť obklopuje útulný vnitřní svět, tak jiný, jako dům vnořený do domu