Previous Page  120 / 172 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 120 / 172 Next Page
Page Background

118

V i z e

legislativě pamatováno. Pokud provádíme

vetší změnu stavby, to znamená, že měníme

více než 25 procent plochy obálky budovy,

jsou stanoveny určité cílové hodnoty, které

je třeba splnit. Nicméně nejedná se o nic

závratného a při většině rekonstrukcí jsou

tyto požadavky splnitelné. Jako bič vidím

spíše ceny energií. Provoz budov energe-

ticky náročných není dlouhodobě udrži-

telný, a tak je jen otázkou času, kdy bude

hodnoty třeba snížit.

Jaké ukazatele to

u rekonstruovaných domů budou?

Jsou totožné s novostavbami?

Ukazatele energetické náročnosti jsou u re-

konstruovaných budov obdobné jako pro

novostavby, i když i zde má hodnocení svá

specifika. Požadavky na průměrný součinitel

prostupu tepla, tedy ve výsledku i na samot-

nou tloušťku použité izolace, nejsou tak přís-

né. Pokud bych měl být přesný, je zde rozdíl

30 procent oproti budově s téměř nulovou

spotřebou energie.

Dokážete říci, jaká je průměrná

spotřeba energie u stávajících

domů, u nově postavených

a rekonstruovaných, kolik to

představuje v úspoře?

Pokud bychom vycházeli

z výše uvedeného přehledu

v grafu a jako příklad si vzali

dvoupodlažní rodinný dům

o podlahové ploše 120 metrů čtverečních,

dostáváme množství energie na vytápění za

rok. Při znalosti tohoto ukazatele pak není

náročné zjistit roční provozní náklady na vy-

tápění. Ty by u starší zástavby při vytápění

plynovým kondenzačním kotlem převyšova-

ly padesát tisíc. Stejný dům ve standardu

budovy s téměř nulovou spotřebou energie

bychom vytopili za asi patnácti tisíc ročně.

A v případě pasivního domu pak částka ne-

přesáhne čtyři tisíce. Na příkladu je tedy vi-

dět, že budova s téměř nulovou spotřebou

energie má k nule opravdu ještě daleko.

V případě opravdu kvalitní modernizace,

kde se důsledně řeší tepelné mosty a veš-

keré návaznosti na ostatní konstrukce, mů-

žeme energetickou náročnost takové bu-

dovy přiblížit nízkoenergetickému standardu. V tomto případě

bude vždy záviset na geometrii budovy, její orientaci vůči svě-

tovým stranám a tak dále.

Jak se promítne zavádění směrnice do praxe

v případě, že projekt, respektive stavební povolení

či ohlášení bude dřívějšího data – před rokem

2020, ale stavět budu až po něm?

Splnění požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou ener-

gie se prokazuje prostřednictvím průkazu energetické nároč-

nosti budovy (PENB). Ten je nutné doložit k žádosti o stavební

povolení či ohlášku stavby. To znamená, že pokud budeme žá-

dat na počátku roku 2020, musíme splnění požadavků doložit.

Rozhodně ale není na místě hysterie, se kterou se čas od času

setkávám, že je nutné stavbu postavit ještě před rokem 2020.

U staveb započatých před tímto datem se samozřejmě nic

neděje. To by bylo konec konců téměř nemožné. Ty se do-

končují v režimu, v jakém byly povoleny. To platí i pro situace,

kdy bylo povolení, respektive ohláška vydáno před rokem 2020

a stavba bude započata až po tomto datu. Předpokládám, že

k těmto situacím bude příslušnými ministerstvy (MPO a MMR)

vydáno patřičné stanovisko pro potřeby stavebních úřadů.

Lze tedy říci, že obavy veřejnosti ze změn ve

stavební legislativě jsou přehnané?

Veřejnost vnímá změny vždy velmi opatrně a často i negativ-

ně. To je dáno především neznalostí problematiky. Spousta lidí

i z řad odborné veřejnosti žije v iluzi, že stavění v budoucnu

představuje jen pasivní domy, jak bylo zmíněno v úvodu. Bohu-

žel tomu tak není. Zjednodušeně lze říci, že ani po roce 2020

nás nečekají žádné významné změny ve výstavbě.

Děkuji za rozhovor.

Optimalizace na počátku = úspora v budoucnu.