118
V i z e
legislativě pamatováno. Pokud provádíme
vetší změnu stavby, to znamená, že měníme
více než 25 procent plochy obálky budovy,
jsou stanoveny určité cílové hodnoty, které
je třeba splnit. Nicméně nejedná se o nic
závratného a při většině rekonstrukcí jsou
tyto požadavky splnitelné. Jako bič vidím
spíše ceny energií. Provoz budov energe-
ticky náročných není dlouhodobě udrži-
telný, a tak je jen otázkou času, kdy bude
hodnoty třeba snížit.
Jaké ukazatele to
u rekonstruovaných domů budou?
Jsou totožné s novostavbami?
Ukazatele energetické náročnosti jsou u re-
konstruovaných budov obdobné jako pro
novostavby, i když i zde má hodnocení svá
specifika. Požadavky na průměrný součinitel
prostupu tepla, tedy ve výsledku i na samot-
nou tloušťku použité izolace, nejsou tak přís-
né. Pokud bych měl být přesný, je zde rozdíl
30 procent oproti budově s téměř nulovou
spotřebou energie.
Dokážete říci, jaká je průměrná
spotřeba energie u stávajících
domů, u nově postavených
a rekonstruovaných, kolik to
představuje v úspoře?
Pokud bychom vycházeli
z výše uvedeného přehledu
v grafu a jako příklad si vzali
dvoupodlažní rodinný dům
o podlahové ploše 120 metrů čtverečních,
dostáváme množství energie na vytápění za
rok. Při znalosti tohoto ukazatele pak není
náročné zjistit roční provozní náklady na vy-
tápění. Ty by u starší zástavby při vytápění
plynovým kondenzačním kotlem převyšova-
ly padesát tisíc. Stejný dům ve standardu
budovy s téměř nulovou spotřebou energie
bychom vytopili za asi patnácti tisíc ročně.
A v případě pasivního domu pak částka ne-
přesáhne čtyři tisíce. Na příkladu je tedy vi-
dět, že budova s téměř nulovou spotřebou
energie má k nule opravdu ještě daleko.
V případě opravdu kvalitní modernizace,
kde se důsledně řeší tepelné mosty a veš-
keré návaznosti na ostatní konstrukce, mů-
žeme energetickou náročnost takové bu-
dovy přiblížit nízkoenergetickému standardu. V tomto případě
bude vždy záviset na geometrii budovy, její orientaci vůči svě-
tovým stranám a tak dále.
Jak se promítne zavádění směrnice do praxe
v případě, že projekt, respektive stavební povolení
či ohlášení bude dřívějšího data – před rokem
2020, ale stavět budu až po něm?
Splnění požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou ener-
gie se prokazuje prostřednictvím průkazu energetické nároč-
nosti budovy (PENB). Ten je nutné doložit k žádosti o stavební
povolení či ohlášku stavby. To znamená, že pokud budeme žá-
dat na počátku roku 2020, musíme splnění požadavků doložit.
Rozhodně ale není na místě hysterie, se kterou se čas od času
setkávám, že je nutné stavbu postavit ještě před rokem 2020.
U staveb započatých před tímto datem se samozřejmě nic
neděje. To by bylo konec konců téměř nemožné. Ty se do-
končují v režimu, v jakém byly povoleny. To platí i pro situace,
kdy bylo povolení, respektive ohláška vydáno před rokem 2020
a stavba bude započata až po tomto datu. Předpokládám, že
k těmto situacím bude příslušnými ministerstvy (MPO a MMR)
vydáno patřičné stanovisko pro potřeby stavebních úřadů.
Lze tedy říci, že obavy veřejnosti ze změn ve
stavební legislativě jsou přehnané?
Veřejnost vnímá změny vždy velmi opatrně a často i negativ-
ně. To je dáno především neznalostí problematiky. Spousta lidí
i z řad odborné veřejnosti žije v iluzi, že stavění v budoucnu
představuje jen pasivní domy, jak bylo zmíněno v úvodu. Bohu-
žel tomu tak není. Zjednodušeně lze říci, že ani po roce 2020
nás nečekají žádné významné změny ve výstavbě.
Děkuji za rozhovor.
Optimalizace na počátku = úspora v budoucnu.