119 / 172
1
|
2018
&
ProVobis
Říkáte, že plynový kotel bude
vyhovující. Zemní plyn je ale
neobnovitelným zdrojem energie
a moderní plynové kotle se
neobejdou bez elektřiny pro
čerpadlo...?
Máte pravdu, že zemní plyn je neobnovi-
telným zdrojem energie, na druhou stranu
jeho spalováním se ve srovnání s pevný-
mi nebo kapalnými palivy uvolňuje daleko
méně oxidu uhličitého a další emise jsou
minimální nebo nulové. Pokud jde o čerpa-
dla a různé doprovodné systémy, bavíme
se o poměrně nízkém příkonu. Navíc tato
zařízení neumějí pracovat s jinou energií
než elektrickou. Na rozdíl od zdroje tepla
tak nemáme na výběr a je třeba brát tuto
spotřebovanou elektřinu jako nutné zlo té-
měř každého technického systému.
I tak je však vhodné volit pomocná zařízení
s co nejnižším příkonem elektrické energie.
Pro představu roční provoz dobrého obě-
hového čerpadla s příkonem 20 wattů vy-
jde zhruba na 1 000 korun při běžné ceně
elektrické energie a celoročním provozu.
Obecně mám pocit, že legislativa se snaží
primárně snížit využití elektrické energie.
Často se to pak obhajuje argumentem, že
ji v České republice stále vyrábíme i v uhel-
ných elektrárnách s velmi nízkou účinností.
Vzhledem k faktu, že stávající
pasivní standard automaticky
nezvyšuje náklady na výstavbu, lze
předpokládat, že ani energeticky
úsporné domy po roce 2020
nemusí znamenat zvýšené náklady
na projektování a výstavbu domů?
Osobně žádné dramatické zvýšení jak pro-
jekčních prací, tak nákladů na výstavbu
neočekávám. V drtivé většině se odpovída-
jící konstrukce využívají již dnes. A pokud
bude někde nutné přidat několik centimet-
rů tepelné izolace, bavíme se tu o navýšení
v řádu jednotek procent. Dokonce ani po-
žadavky na otvorové výplně není problém
splnit běžnými okny s trojsklem, které se
dnes využívají u většiny staveb.
Každopádně si umím představit, že firmy
i tak mohou argumentovat novou legis-
lativou k navýšení ceny výstavby. Není
k tomu však v této souvislosti důvod. Pro-
jekční práce se prakticky nemění, není
třeba zpracovávat žádný dokument ani
speciální výpočet, vše zůstává shodné se
současným stavem.
Jaká opatření byste doporučil
neopominout s ohledem na
projektové, stavební i provozní
náklady v budoucí výstavbě?
Nejvíce vlastností a parametrů plánované
stavby lze ovlivnit na samém začátku dů-
slednou optimalizací stavby. Proto vždy
doporučuji vyhledat odborníka už při první
myšlence na stavbu domu. Pokud si však
investor zarytě stojí za svépomocně navr-
ženou dispozicí, tvarem domu a nevhod-
ném osazení na pozemek, nezbývá nic jiné-
ho, než to kompenzovat jinde. Přidává se
tak tepelná izolace a další opatření, která
ve výsledku náklady na výstavbu zvyšují.
Navíc jakákoli změna samotné myšlenky
investora nic nestojí. Několikrát jsem se
ale setkal se situací, kdy jsem měl optimali-
zovat již navržený dům. Následné zapraco-
vání změn do projektu, předělání průkazu
energetické náročnosti budovy a jiné nále-
žitosti přinesly další náklady.
Chystá se nějaký „bič“ na úpravu
stávajících budov?
I na rekonstrukce, respektive moderniza-
ce a změny stávajících budov je v naší