116
Od roku 2013 ale stavby posuzujeme podle Vyhlášky o energe-
tické náročnosti budov a ta tento ukazatel nezná. Občas je tak
trochu náročné najít to správné srovnání a vysvětlení.
Vyhláška 78/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů pak ve
vztahu k budově s téměř nulou spotřebou energie hodnotí pře-
devším tři základní energetické ukazatele:
■
průměrný součinitel prostupu tepla Uem
■
celkovou dodanou energii za rok
■
neobnovitelnou primární energii za rok
Změnil se také způsob samotného hodnocení. V současné le-
gislativě nenacházíme žádnou pevně danou hodnotu, kterou
musíme splnit. K hodnocení se využívá metoda takzvané re-
ferenční budovy. Ta spočívá v tom, že současně s posuzova-
nou budovou (reálným domem) modelujeme ještě referenční
budovu. Ta má předem dané parametry dle vyhlášky. Cílem
pak je snížit výše uvedené ukazatele energetické náročnosti
hodnocené budovy oproti referenční budově. Co se týče kla-
sifikační třídy energetické náročnosti budovy, dostáváme se
do tříd vyšších než C.
Čekala jsem, že řeknete vyšší než A. Je tedy
reálné, aby domy dosáhly nulového či aspoň
pasivního standardu?
Bohužel ne. Samotná „nula” zůstává pouze v názvu. A dokonce
i pasivní standard je od budovy s téměř nulovou spotřebou ener-
gie velmi vzdálený. To platí především pro rodinné domy a ne-
kompaktní stavby. Ty se podle nové směrnice ve výsledku blíží
běžné nízkoenergetické výstavbě. Samozřejmě v závislosti na
geometrii stavby. Malé a rozlehlé objekty mají vždy horší poměr
plochy obálky budovy k obestavěnému prostoru.
V i z e
U některých větších staveb, například byto-
vých domů, se však i se splněnými požadav-
ky na budovu s téměř nulovou spotřebou
energie blížíme k parametrům pasivního
domu (dle potřeby tepla na vytápění). To
je dáno především kompaktností samotné
budovy a velkou podlahovou, respektive
energeticky vztažnou plochou budovy.
Znamená to snad, že se evropské
doporučení nepovedlo ideálně
zavést do českých podmínek,
respektive se jim nepřiměřeně
přizpůsobilo?
Osobně hodnotím jakoukoli změnu ke sní-
žení energetické náročnosti budov kladně.
Spíše mě mrzí, že požadavky na budovy
s téměř nulovou spotřebou tepla nejsou
přísnější. Nijak výrazně nás tato změna
neposunula a tak budeme i nadále stavět
„běžné” domy. Dobrým příkladem jsou
okolní země, kde se implementace směr-
nice povedla o něco lépe. Například na
Slovensku bude výstavba po roce 2020
odpovídat pasivnímu standardu.
Minimálně nás ale směrnice vede k tomu,
abychom přemýšleli o zdrojích energie,
a omezuje využití zdrojů nejméně šetrných
k životnímu prostředí.
Čím tedy budeme topit a jak
budeme ohřívat vodu po roce
2020?
Vzhledem ke způsobu hodnocení pomocí
referenční budovy není možné jednoznač-
ně říci, jaký zdroj použít. Vždy bude záviset
na samotné budově. Vyhovovat požadav-
kům budov s téměř nulovou spotřebou
energie bude například tepelné čerpadlo
či kondenzační plynový kotel s nízkotep-
lotní otopnou soustavou.
Určitě je třeba zapomenout na variantu,
kdy bude celý dům závislý pouze na elek-
třině z veřejné sítě. Ta je vyráběna z ne-
obnovitelných zdrojů, tedy těch, které se
časem vyčerpají (fosilní paliva – uhlí, ropa,
zemní plyn..., ale třeba i uran k výrobě ja-
derné energie). Konec konců, takovou
stavbu už nepostavíme ani dnes.
Ve stavbě je třeba využít zdroje obno-
vitelné. Kromě již zmíněného tepelného
čerpadla, které odnímá teplo z okolního
prostředí – vody, vzduchu nebo země
a převodem na vyšší teplotní hladinu jej
následně účelně využívá, i energii sluneč-
ní, větrnou či vodní a také biomasu.
V kostce
■
Česká definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB) představuje
jen nepatrné zpřísnění požadavků pro novostavby
■
Spotřeba energie NZEB často překračuje hodnoty nízkoenergetického domu,
nule je na hony vzdálená
■
Využití obnovitelných zdrojů řeší pouze okrajově (povoluje 5x vyšší hodnotu
spotřeby neobnovitelné energie, než doporučuje Evropská komise)
■
Promyšleným a energeticky efektivním konceptem domu spadajícím do
mimořádně úsporné třídy A tak zůstává legislativně neřešený dům pasivní,
respektive nulový a aktivní, případně koncept budovy s velmi nízkou spotřebou
energie, jak jej definuje dotační program Nová zelená úsporám
■
Objektů pro rodinnou rekreaci se uvedené požadavky netýkají
Dům závislý pouze na elektřině
z veřejné sítě je do budoucna nereálný.