Previous Page  118 / 172 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 118 / 172 Next Page
Page Background

116

Od roku 2013 ale stavby posuzujeme podle Vyhlášky o energe-

tické náročnosti budov a ta tento ukazatel nezná. Občas je tak

trochu náročné najít to správné srovnání a vysvětlení.

Vyhláška 78/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů pak ve

vztahu k budově s téměř nulou spotřebou energie hodnotí pře-

devším tři základní energetické ukazatele:

průměrný součinitel prostupu tepla Uem

celkovou dodanou energii za rok

neobnovitelnou primární energii za rok

Změnil se také způsob samotného hodnocení. V současné le-

gislativě nenacházíme žádnou pevně danou hodnotu, kterou

musíme splnit. K hodnocení se využívá metoda takzvané re-

ferenční budovy. Ta spočívá v tom, že současně s posuzova-

nou budovou (reálným domem) modelujeme ještě referenční

budovu. Ta má předem dané parametry dle vyhlášky. Cílem

pak je snížit výše uvedené ukazatele energetické náročnosti

hodnocené budovy oproti referenční budově. Co se týče kla-

sifikační třídy energetické náročnosti budovy, dostáváme se

do tříd vyšších než C.

Čekala jsem, že řeknete vyšší než A. Je tedy

reálné, aby domy dosáhly nulového či aspoň

pasivního standardu?

Bohužel ne. Samotná „nula” zůstává pouze v názvu. A dokonce

i pasivní standard je od budovy s téměř nulovou spotřebou ener-

gie velmi vzdálený. To platí především pro rodinné domy a ne-

kompaktní stavby. Ty se podle nové směrnice ve výsledku blíží

běžné nízkoenergetické výstavbě. Samozřejmě v závislosti na

geometrii stavby. Malé a rozlehlé objekty mají vždy horší poměr

plochy obálky budovy k obestavěnému prostoru.

V i z e

U některých větších staveb, například byto-

vých domů, se však i se splněnými požadav-

ky na budovu s téměř nulovou spotřebou

energie blížíme k parametrům pasivního

domu (dle potřeby tepla na vytápění). To

je dáno především kompaktností samotné

budovy a velkou podlahovou, respektive

energeticky vztažnou plochou budovy.

Znamená to snad, že se evropské

doporučení nepovedlo ideálně

zavést do českých podmínek,

respektive se jim nepřiměřeně

přizpůsobilo?

Osobně hodnotím jakoukoli změnu ke sní-

žení energetické náročnosti budov kladně.

Spíše mě mrzí, že požadavky na budovy

s téměř nulovou spotřebou tepla nejsou

přísnější. Nijak výrazně nás tato změna

neposunula a tak budeme i nadále stavět

„běžné” domy. Dobrým příkladem jsou

okolní země, kde se implementace směr-

nice povedla o něco lépe. Například na

Slovensku bude výstavba po roce 2020

odpovídat pasivnímu standardu.

Minimálně nás ale směrnice vede k tomu,

abychom přemýšleli o zdrojích energie,

a omezuje využití zdrojů nejméně šetrných

k životnímu prostředí.

Čím tedy budeme topit a jak

budeme ohřívat vodu po roce

2020?

Vzhledem ke způsobu hodnocení pomocí

referenční budovy není možné jednoznač-

ně říci, jaký zdroj použít. Vždy bude záviset

na samotné budově. Vyhovovat požadav-

kům budov s téměř nulovou spotřebou

energie bude například tepelné čerpadlo

či kondenzační plynový kotel s nízkotep-

lotní otopnou soustavou.

Určitě je třeba zapomenout na variantu,

kdy bude celý dům závislý pouze na elek-

třině z veřejné sítě. Ta je vyráběna z ne-

obnovitelných zdrojů, tedy těch, které se

časem vyčerpají (fosilní paliva – uhlí, ropa,

zemní plyn..., ale třeba i uran k výrobě ja-

derné energie). Konec konců, takovou

stavbu už nepostavíme ani dnes.

Ve stavbě je třeba využít zdroje obno-

vitelné. Kromě již zmíněného tepelného

čerpadla, které odnímá teplo z okolního

prostředí – vody, vzduchu nebo země

a převodem na vyšší teplotní hladinu jej

následně účelně využívá, i energii sluneč-

ní, větrnou či vodní a také biomasu.

V kostce

Česká definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB) představuje

jen nepatrné zpřísnění požadavků pro novostavby

Spotřeba energie NZEB často překračuje hodnoty nízkoenergetického domu,

nule je na hony vzdálená

Využití obnovitelných zdrojů řeší pouze okrajově (povoluje 5x vyšší hodnotu

spotřeby neobnovitelné energie, než doporučuje Evropská komise)

Promyšleným a energeticky efektivním konceptem domu spadajícím do

mimořádně úsporné třídy A tak zůstává legislativně neřešený dům pasivní,

respektive nulový a aktivní, případně koncept budovy s velmi nízkou spotřebou

energie, jak jej definuje dotační program Nová zelená úsporám

Objektů pro rodinnou rekreaci se uvedené požadavky netýkají

Dům závislý pouze na elektřině

z veřejné sítě je do budoucna nereálný.