142
Zk uše nos t i
slovo
odborníka
Miroslav Petr
vedoucí tuzemského obchodu
FENIX Trading s.r.o.
■
Administrativní centrum
vaší společnosti je dlouhodobě
sledováno nezávislým výzkumem
Univerzitního centra energeticky
úsporných budov (UCEB). Který
systém vytápění se ukazuje jako
vhodnější do nízkoenergetických
budov?
Naše zkušenosti ukazovaly a ukazují,
že pro energeticky úsporné domy –
a v tomto ohledu je jedno, jestli jim
říkáme nízkoenergetické, pasivní nebo
domy s téměř nulovou spotřebou energie
– jsou elektrické sálavé topné systémy
(to znamená i podlahové) ideálním
topným systémem. Jsou totiž velmi
flexibilní a rychle automaticky reagují na
dodatečné tepelné zisky v jednotlivých
prostorách domu.
Rozšířené teplovodní systémy tuto
flexibilitu a přesnost dodávek malého
množství potřebného tepla nejsou
schopné zajistit, snaha o dokonalejší
regulaci přitom vyvolává nepřiměřené
náklady. Předností je i skutečnost, že
sálavé elektrické systémy poskytují teplo
zejména sáláním, což je nejefektivnější
způsob přenosu. Na příjem sálavého
tepla je každý živý organismus geneticky
připraven (slunce či oheň). Zde získávají
tyto systémy i podstatnou výhodu
nad dalším konkurentem v podobě
teplovzdušných topných systémů, které
postrádají sálavou složku a organismus je
nevnímá tak pozitivně a plnohodnotně.
■
Které podlahové topení poskytuje
rovnoměrnější rozložení teplot?
Z hlediska principu fungování jsou
oba systémy totožné – oba zahřívají
konstrukci podlahy na teplotu jen o něco
vyšší, než je teplota vzduchu. Protože
však hřeje velká plocha, je tento systém
schopen vydat dostatek energie k vyhřátí
místností – proto se obecně označuje
jako velkoplošné nízkoteplotní vytápění.
Identické jsou oba systémy i z pohledu
tepelného komfortu – měření v UCEEB
ukázalo, že elektrické podlahové vytápění
i teplovodní podlahové vytápění
jsou naprosto shodné a poskytují
nejrovnoměrnější rozložení teplot.
■
Porovnávali jste i náklady na
pořízení a provoz elektrického
topného systému a variantu
s tepelným čerpadlem?
Ano, pro porovnání byla dodavatelská
firma zajišťující i dodávky teplovodních
systémů s tepelným čerpadlem vzduch-
voda požádána o zpracování nabídky
na tento alternativní systém, sloužící
k dodávce tepla, ohřevu vody i k chlazení
daných prostor. Z kalkulací je zřejmé, že
i když jsou tepelná čerpadla vynikající
technologií zejména v případě velkých
■
Mohu využít podlahové vytápění pod dřevěnou podlahu? Jaký
typ je vhodnější?
Kombinace podlahového topení a dřevěné podlahy se nemusíte bát, a to
ani při použití masivní podlahy. Není podstatné, jestli to bude teplovodní,
nebo elektrické topení, je však nutné dodržet tři zásady. Zaprvé maximální
teplota na povrchu podlahy nesmí překročit 26 °C, je tedy třeba vyzkoušet,
kolik musím topit do podlahy, abych tuto mez dodržel. Zadruhé je nutné,
aby podlahové dřevo nebylo vlhčí než devět procent (± 2 %), to znamená
kupovat dřevo dobře vysušené. Nakonec pro výběr podlahoviny je důležitým
údajem i tepelný odpor použitých materiálů (dřevo, lepidlo), který vyjadřuje
prostupnost podlahy a dohromady nesmí mít víc než 0,15 m
2
K/W.
■
Je rozhodující, jaký typ dřevěné podlahy zvolím (masivní,
vrstvená), nebo záleží na druhu dřeviny a její tloušťce?
Podstatný je výše zmíněný tepelný odpor dřeviny i tloušťka a její šíře.
V případě masivních podlah je to jasné – jedná se vždy o jednu dřevinu,
jeden kus masivního dřeva, u kterého známe tepelný odpor. Vrstvené podlahy
mají parametrů více: nášlapná vrstva, například dub, pak lepidlo plus další
vrstva z méněcenné dřeviny, například smrku. Obecně platí, že měkčí dřeviny
(smrk, borovice) mají větší teplený odpor (menší hustotu) a vzduch působí
jako izolant, čili použijeme slabší mocnost podlahy maximálně 15 milimetrů.
Tvrdší dřeviny jako jasan a dub lze použít i v mocnosti 21 milimetrů.
slovo
odborníka
Lukáš Kopp
produktový manažer
SECA - Serafin
Campestrini s.r.o.
Na podlahové topení jsou
co do konstrukce ideální
dvouvrstvé podlahy,
které vynikají perfektní
rozměrovou stabilitou.
Jejich nízká stavební výška
umožňuje i velmi dobrou
tepelnou propustnost
Foto Admonter