Jakkoli se to může jevit podivným, před potřebou chránit lesy pro jejich budoucí užitek stáli lidé
už před více než šesti sty lety. První českou zprávu o významu lesů pro společnost sepsal císař
Karel IV. a pod názvem Maiestas Carolina ji v roce 1355 zařadil pod obecně platný zákoník pro
Země koruny České. Tehdy se vlastně započala historie našeho lesnictví, jemuž pak v druhé
polovině 18. století císařovna Marie Terezie vtiskla podobu, která přetrvala dodnes a která není ani
zdaleka celosvětově samozřejmou.
Připravila
Dana Jakoubková
V I Z E
J
eště za Mariiny vlády bylo dřevo hlavním
zdrojem energie a těžilo se živelně, což
vedlo k první energetické krizi ve střední
Evropě. Panovnice proto v roce 1754 vydala
dekret o lesích, jehož hlavní zásadou bylo, že
kdo kácí, musí i vysazovat, a kdo chce změ-
nit půdu na jiné využití, ten musí mít souhlas
příslušného úřadu. Toto velmi pokrokové
a rozumné rozhodnutí se tak stalo základním
pilířem moderního lesnictví, které se však
v současnosti ani zdaleka netěší uznání ši-
roké veřejnosti v té míře, jakou by si činnost
s tak dlouholetou tradicí zasloužila. Přitom od
dob Marie Terezie se plocha našich lesů více
než zdvojnásobila, což je důsledkem mimo
jiné I toho, že lesníkům nařídila o lesy důsled-
ně pečovat. A právě ona péče je jedním z atri-
butů poměrně nové formy “chráněného” lesa
zvané lesnický park.
Lesnický park
území pro přírodu
i pro lidi
Pilíře udržitelnosti
Území lesnického parku by mělo sloužit
jako ukázkový model trvale udržitelného hos-
podaření v lesích a v krajině ve smyslu rovno-
váhy mezi environmentálním, ekonomickým
a sociálním aspektem takového působení.
Nejde tedy o to, jeho území zakonzervovat
do neprodyšného obalu ochrany nejvyššího
stupně, která by mohla životaschopnost lesa
utlumit, až přetavit do nevyužitelné prales-
ní podoby a znemožnit aktivitu člověka, ale
smysluplně využívat jeho zdroje v souladu
s přírodou.
Lesnické parky jsou kulturním odkazem
našich předků a výsledkem dlouhodobé-
ho, citlivého přístupu řady generací lesníků
k lesu, přírodě a krajině. Parky jsou pouze
alternativou, která garantuje zachování pro-
dukčního potenciálu rozlehlého krajinného
celku v souladu s tradicemi života na českém
venkově, bez rizika destrukce lesních ekosys-
témů a ruku v ruce se snahou o popularizaci
lesnictví a o edukační činnost směrem k širo-
ké veřejnosti.
Lesnické parky vznikají na lesnicky vý-
znamných lokalitách, v místech, kde lesníci
svou činností a umem vypěstovali opravdu
nádherné lesy nesmírné hodnoty.
“Udržování vysoké úrovně lesnictví, za-
chování jedinečnosti přírody a krajiny, udrže-
ní zaměstnanosti místních obyvatel, to jsou
hlavní cíle majitele takového lesa a jsou v na-
prostém souladu se základními myšlenkami
lesnického parku,” říká Miroslav Pecha, ředi-
tel lesnického parku Křivoklátsko.
Tři pilíře trvale udržitelného rozvoje, to
znamená ekologický – ochrana přírody, eko-
nomický – zachování hospodářského využi-
106